Nastal čas na druhou jízdu, bude se mi dařit lépe, dokážu zrychlit. Těchto otázek jsem měl plnou hlavu.
Bylo mi nejspíš deset let a táta přišel domů. Usadil se doma na naší pohovku a řekl mi: „Na zítřek se připrav, zajedeme se podívat na motokáry.“ Potom, co mi tuto větu oznámil, jsem přesně neměl tušení o tom, co je to motokára a jakou přípravou bych měl projít. Před spaním jsem se tedy nemohl dočkat druhého dne, kdy poprvé pojedu na motokáry.