Přišel den, kdy jsem se v půjčovně setkal s Adamem, který držel traťový rekord přede mnou. Adam je dost rychlý a talentovaný, je starší zhruba o 3 roky než já. Do půjčovny chodí už nějakou dobu, takže zkušenosti a rychlost mu nechybí. To jsem si potvrdil i v naší první společné jízdě, kde se mě každým kolem snažil předjet. Bylo vidět, že je opravdu rychlý a ví co má dělat. I když se mu kvůli klikatému a také trochu úzkému okruhu nepovedlo mě předjet, tak na časech byl ve svém nejlépe zajetém kole o desetinu sekundy rychlejší, než já ve svém nejrychlejším kole.
O několik dní později jsem se s Adamem domluvil na naší další společné jízdě. Při jízdě už jsem byl sebevědomější. Adam už mě tak intenzivně nedojížděl. Jízda byla celkem vyrovnaná. Potom, co jsme dojeli, jsem ale zjistil, že mě Adam překonal. Bohužel už si nepamatuji o kolik setin byl rychlejší, ale vím, že mě porazil. Celkově jsme ten den spolu odjeli tři jízdy. Všechny byli zábavné a plné adrenalinu, a to k tomuto báječnému motorsportu patří.
František s Vojtěchem nás dne 28. října společně s Adamem pozvali do půjčovny na poslední závodění před ukončením sezóny. Tentokrát už to ale nebylo s Hodnou Gx200 na malém okruhu, ale odehrávalo se to už s Hondou Gx390 na velkém okruhu ve Vysokém Mýtě. S Hondou 390 už jsem párkrát jel, ale nemám tolik tréninku za sebou jako Adam. Jeli jsme 4 jízdy, jež trvaly okolo 20 minut. Teď přesně nevím, jak jsem s kým jel, ale myslím, že jsem na první jízdu vyrazil s tátou, kterého jsem z části díky své váze porazil. Druhou jízdu jsem jel s Adamem, jehož se mi povedlo po pár kolech předjet v první zatáčce a mohl jsem se tak cítit jako vítěz. Samozřejmě byl po celou jízdu přímo za mnou, což vypovídá o jeho schopnostech. Už si moc nepamatuji, s kým jsem jel třetí a čtvrtou jízdu. Jestli to byl Vojta nebo František netuším, ale vím, že to byl neskutečný zážitek jezdit ve výkonnější motokáře než na malém okruhu. Hondu Gx390 jsem si moc oblíbil a těším se, až skončí posezónní přestávka a já budu moct do ní opět naskočit.