Po více než měsíci, ve kterém dny plynuly jako roky během kterých jsem se mohl na káru kvůli nízkým teplotám pouze dívat, to konečně přišlo. Nastal pěkný únorový den, teploty vystoupaly k deseti stupňům. To znamenalo jediné, nadešel čas zkusit poprvé otestovat mou nově pořízenou vlastní závodní motokáru. Ten stroj s dvoutaktním motorem se nám poprvé povedlo nastartovat u mého dědy v garáži, kam jsme ji kvůli nízkým teplotám pro jistotu převezli. Když už byla motokára nastartovaná a ohřívala se ( Plynový pedál se lehce sešlapáva a pouští. To se několikrát opakuje během cca. 3 minut.), tak jsem si všímal mnoha odlišností od motokár (Honda Gx390) z půjčovny. Např. Dvoutaktní motor zněl mnohem „ostřeji“, motokára Easykart 60 se startuje pomocí startéru a také se do palivové nádrže tankuje benzín, který musí být smíchaný se speciálním olejem, který je pro danou závodní motokáru určený.
Po asi 30 minutách, když už bylo vše připravené, jsme dorazili na pro mě známý autodrom ve Vysokém Mýtě.
Trať byla mírně zvlhlá. Naši dodávku s motokárou jsme zaparkovali v místech předstartovního roštu, kde bylo dost místa k přípravě motokáry. Motokáru jsem s tátou vyndali a posadili na vozík, jenž se používá k manipulaci s motokárou. O pět minut později už jsem byl na trati. Jízdy jsme zahájili na suchých pneumatikách, ale podmínky trati je nedovolovaly používat a my museli po pěti odjetých kolech přezouvat motokáru ze suchých na mokré pneumatiky. Na trať jsem se tedy vydal znovu, už na správných pneumatikách, čímž to v zatáčkách méně klouzalo a na výjezdech z nich se motokára mnohem lépe rozjížděla. Pocit z jízdy byl v tu chvíli úžasný. Přišlo mi, že se motokára mnohem lépe rozjížděla ze zatáček a byla o dost citlivější na brzdách, než jiné motokáry, které jsem si vyzkoušel v půjčovnách. Bylo proto důležité se novému stroji dostatečně přizpůsobit. Každým kolem, každou minutou jsem sledoval alfano, zařízení připevněné na volantu, jež slouží k zobrazování časů na kolo. Čas se vždy resetuje a zaznamenává po projetí smyčkou, jež se nachází na cílové rovince. Jelikož byla tato jízda pro mě teprve seznámením s novým strojem, tak časy nebyly reprezentativní, což se dalo očekávat. Dnes jsem na trati jezdil po dobu dvou hodin a vždy po deseti-patnácti minutách jsem si dával přestávky, abych si dostatečně odpočinul před následující jízdou. Po ukončení tréninku jsem byl z prvního testu motokáry nadšený, nejraději bych z motokáry vůbec nevystupoval a z okruhu neodjížděl.